KASPER CZ S.R.O. – NÁVRH A VÝROBA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ
Vzpomenete-li si na repliku divadla Globe na pražském Výstavišti, což byla nevídaná ukázka možností příhradové konstrukce s deskami z prolisovaných trnů, máte základní představu o možnostech firmy KASPER CZ…
Standa Müller / Forum dřevostavby
Divadlo Globe přišlo na svět v roce 1999, ale historie Vaší firmy sahá dál. Kde je ten symbolický začátek vzniku firmy a kdy jste ve firmě začal působit Vy sám?
David Kasper, KASPER CZ
U samotného vzniku jsem ještě ve firmě nebyl. Firmu Kasper s.r.o. zakládal můj otec Rudolf Kasper se svým bratrem Lubošem a dalšími společníky. To se psal rok 1991. Byla to stavební a inženýrská firma, ze které teprve časem vzešly samostatné firmy se zaměřením na dřevo a na kovo. V té době ještě ale nešlo o žádnou specializaci jako je tomu dnes.
A kdy přišlo zaměření na dřevo? Šlo hned o příhradové konstrukce?
Na nějakém stavebním veletrhu v devadesátém čtvrtém můj otec viděl technologii na výrobu vazníků, která ho zaujala. Začali se tomu věnovat, tehdy ještě v rámci té stavební firmy. Po třech letech si byli jistí, že trh je na takové konstrukce už připraven a že tahle technologie má zajímavý potenciál.
Založili společnost KASPER CZ s.r.o. specializovanou na dřevěné příhradové vazníky a původní stavební firma prakticky zanikla.
To byl rok 1997, to je skoro dvacet let. Řídil jste firmu už od samého začátku?
To jsem byl ještě na vysoké škole. Firmu řídil pan Šlapka a já jsem se ještě na škole angažoval v projekci a obchodě, formou brigád. Teprve po škole jsem nastoupil do kanceláře jako projektant.
Jak vypadala výroba? Ještě jste asi neměli k dispozici dnešní areál v Trutnově.
První výrobní hala byla v Úpici a už od začátku jsme dělali konstrukce krovů s deskami s prolisovanými trny. K lisování se používali klasické céčkové lisy, které se ve většině firem používají dodnes. V našich provozech na Slovensku a Polsku pracujeme také s céčkovými lisy. Po asi pěti letech výroby jsme potřebovali větší výkon a pořídili jsme deskový lis Mark VI. Výroba konstrukce Globu vlastně také ještě vznikala na céčkovém lisu.
Deskový lis zatlačí v jednom kroku mnohem větší počet styčníkových desek. Jakou plochu konkrétně pokryje? Zvládne celý střešní vazník?
Lisovací hlava má velikost 1,2×4,8 metru, takže malé prvky zvládne celé, větší se dělají po částech. I tak jde ale o zásadní rozdíl v kvalitě i produkci.
Co se týče zakázek, na začátku šlo nejspíš jen o střechy a další konstrukce přicházely až s rozvojem trhu dřevostaveb u nás, je to tak?
Střechy byly určitě na začátku, ale postupně se objevovaly i konstrukce dřevostaveb anebo atypické stavby jako třeba ten jmenovaný Globe. Přelom tisíciletí byl asi zlomový. Po Glóbu se začaly víc objevovat střešní nástavby a další odvážnější stavby.
Já myslím, že Globe, byl takový dost důrazný signál laické i odborné veřejnosti, že touto technologií jdou stavět i mnohem odvážnější konstrukce…
Je to tak. Zkonstruovat Globe byla pro nás obrovská výzva. Tak trochu mimo běžná měřítka. Hlavní podíl na vůbec prosazení takového nápadu měli architekti Jindřich Smetana a Tomáš Kulík.
A za vámi přišli s obecným zadáním a vy jste navrhli příhradovou konstrukci?
Ne, ne. Oni se inspirovali novým Globem v Anglii a současně je někde zaujala technologie pří- hradových vazníků. Proto taky prosadili tenhle způsob provedení a touhle cestou se Globe dostal až k nám.
Vzpomenete si na to, jak probíhala projekce?
Já jsem se v té době na projekci nepodílel. Statiku měl na bedrech Zbyněk Šrůtek, který to v podstatě počítal ručně a konstrukčně měl na projekci lví podíl pan Jaroslav Šlapka, který je takový náš technický guru od začátku firmy. Vše probíhalo na papíře, žádný software jsme v té době ještě nepoužívali. Celá konstrukce se skládala v podstatě z dřevěných rámů se styčníkovou deskou a ty rámy byly spojovány svorníky a dalším tesařským kováním.
Asi všichni víme, že divadlo se stalo cílem žhářského útoku. Nešlo o nějaký nedopalek, náhodně odhozený divákem divadla, ale o jasný záměr, kde konstrukce neměla šanci. Realizovali jste od té doby nějaké další podobné stavby?
Těch byla celá řada. Zajímavá byla třeba hasičská zbrojnice v Mladé Boleslavi. To byl celý komplex budov, kde tu příhradovou konstrukci už dnes vlastně ani nevidíte, díky jejímu opláštění. Podobně tenisová hala v Turnově, která má rozpon 34 metrů, různé střešní nástavby a tak podobně. Ty příhradové konstrukce jsou náš, řekl bych, stálý a doposud hlavní program, ale pořád se snažíme reagovat na trh a trendy. Před pěti lety jsme pořídili Hundeggera a začali zpracovávat masivní dřevo.
Přišel nějaký další milník jako byl Globe?
Vlastně dva, prakticky souběžně. První byl zimní stadion v Jičíně a druhý Dům v oboře, oceněný jako Dřevěná stavba roku 2012. Stadion měl unikátní dřevěnou nosnou konstrukci z lepeného lamelového dřeva a na téhle stavbě jsme otevřeli spolupráci s rakouskou firmou Wiehag.
Tu si pamatuju. Měla rozpon přes 40 metrů…
Přesně tak, 42 metrů v příčném směru a dlouhá 72 metrů.
Docela zásadní změna oproti tenkým profilům příhraďáků…
To ano. Subtilním profilům ale zase byla blízká konstrukce Domu v oboře. Návrh stavby a konstrukce vyšel z dílny e-MRAK, profesora Martina Rajniše. Společně jsme optimalizovali provedení konstrukce a pamatuju si, že nám nějakou chvíli trvalo, než jsme našli společnou cestu. Myslím, že nás to všechny posunulo dopředu.
Konstrukčně byl dům postavený na staveništi?
Tak to ale nebylo. Kompletní projekt byl zpracovaný v SEMA cadu, opracování proběhlo u nás v hale na CNC strojích a stěnové a stropní dílce byly sestaveny taky u nás v hale. V té době jsme už měli od firmy Soukup nainstalovaný montážní stůl Framer a na něm jsme všechny dílce sestavili.
Ta stavba je úžasná, ale taková kombinace obrovských prosklených ploch a dřevěné konstrukce musel být velký oříšek 🙂
Jak říkám, hledání řešení nebylo snadné, ale podařilo se a stojí to za to.
Ten Váš repertoár se docela slušně otevírá. Jste v podstatě schopni zrealizovat vše, co z příhradoviny jde. K tomu opracujete na CNCéčku jakoukoliv masivní konstrukci a na Frameru můžete produkovat prakticky celé dřevostavby. Pod vaší vlastní značkou jsem ale dřevostavby zatím na trhu nenašel. Myslím tím tedy dřevěné domy…
Tak to ani nenajdete 🙂 My jsme specialisti na dřevěné konstrukce a to umíme dobře jak v návrhu, tak ve výrobě a montáži. Domy na klíč jsme nikdy nedělali a ani to není naše cesta. Do rodinných domů dřevěné konstrukce vyrábíme, ale pouze jako dodavatelé této části stavby.
Takže vaším klientem není soukromý investor?
V případě domů na klíč určitě ne. Jsme pouze subdodavatel dřevěné konstrukce a naším zákazníkem jsou firmy, které tyto dřevostavby na klíč realizují.
Ani vás to neláká? Mám na mysli stavbu domů na klíč?
To je úplně o jiné firmě. Naší výrobou projde za rok přes 600 zakázek. Na to jsme vybaveni, na to máme lidi, know-how. Kdybychom šli do dodávky domů na klíč, tak bychom produkci naší výroby nedokázali využít naplno. Výroba by byla silně omezená kapacitou domů, které bychom byli schopni dokončit, takže to není naše cesta.
Rozumím. Vaše síla je prostě v tom, dodávat dřevěnou konstrukci realizačním firmám a to v těch všech podobách, které jsem před chvílí jmenoval. A co architekti? Tam probíhá spolupráce jen skrze realizačky?
Nejenom tak. Architektům nabízíme možnost spolupráce už při vzniku jejich návrhů. To znamená, že pro ně zpracujeme konstrukční řešení jejich návrhu do formy projektu. Nic za to nechceme, stačí se na nás obrátit. Celá řada architektů s námi takhle spolupracuje a to je ideální. Pak samozřejmě nějakou dobu trvá, než se to dostane do fáze realizace a taky přijde zákonitě i ten boj o zakázku, kdy si investor dělá svoje výběrové řízení na dodavatele.
Takže z vaší strany jakási investice s nejistým koncem…
Je to tak a my samozřejmě usilujeme o to, abychom to také dotáhli do konce, ale hlavní slovo má v té chvíli investor.
Jak velký tým tedy máte v projekci, abyste dokázali dostatečně zaměstnat výrobu, řešit tuhle komunikaci s architekty a podobně?
V projekci, my tomu říkáme technická příprava výroby, máme pět lidí, teď přibude šestý člověk. Plus obchodníci, kteří jsou ale zároveň technici, takže se projekci taky částečně věnují. Těch je pět, takže se mnou je teď v celé přípravě zakázek dvanáct lidí.
Co se týče plánů do budoucna. V čem vidíte další rozvoj firmy. Je to expanze do jiných zemí? Zaregistroval jsem vaše pobočky v Polsku, nově na Slovensku…
V Polsku už působíme dlouho. Stavební trh je tam ale o dost horší, alespoň co se týče cen. Jeden čas jsme tam dokonce výrobu i zastavili. Na Slovensku je to úplně jinak. Tam nás oslovili klienti, dnes už partneři, kteří chtěli dodávat nějaké konstrukce. Nejdříve jsme tam na začátku roku 2015 zřídili obchodní zastoupení a na konci roku už jsme tam založili firmu.
Takže tam jede vlastní výroba anebo tam dovážíte vazníky z Trutnova?
Od prvního března tam běží vlastní výroba. Právě ten minulý rok jsme zkoušeli vazníky dovážet, ale nebylo to ekonomicky efektivní. Často jde o nadrozměrnou dopravu a na tuhle vzdálenost to není ideální. Firma na Slovensku je teď v podstatě samostatná jednotka jak v projekci, tak ve výrobě.
Nedá mi to, musím se zeptat. Ve vašich referencích jsem viděl i rampy na skate parky. To asi nebude produkce, která by ekonomicky spasila výrobu. Navíc vy řadu akcí pro biky podporujete i jinak. Pletu se anebo je v tom někdo z firmy zaangažovaný víc, než jen pracovně?
[smích] Mě cyklistika baví a lidi kolem toho znám, takže k tomu mám nějaký vztah. Stejně tak kolega Šlapka je vášnivý cyklista. Táta má najeto letos snad ještě víc než já. On závodil na kole i na lyžích už v mládí. Takže sport a hlavně kolo máme trochu v krvi.
A to taky jezdíte ty šílenosti, co dělá třeba RedBull a tak?
[smích] To ne, jezdíme silnici. Já jsem sice ježdění teď pár let kvůli práci trochu opomíjel, ale teď se snažím jezdit denně. V každým případě ale na silnici, na rampě ne.
Jaká cesta vás tedy přivedla ze silničního kola k rampám?
Kolem roku 2000 se tady pořádaly závody BMXových kol (BikeHallContest.eu pozn. red.) a za mnou přišlo pár kamarádů, že by potřebovali vyrobit nějaké překážky. Udělali jsme dvě, tři a pak jsme každý rok přidávali další. Postupně vzniknul celý park, který stojí v Trutnově u koupaliště.
A nějaký další koníček kromě kola? Kde vypouštíte ventil?
Tak to hlavně na kole, ale taky rád fotím. Podle toho tak trochu i přizpůsobuju dovolenou, kde můžu ulovit nějaké zajímavé fotky. Ideální ventil je kolo spojené s focením [smích]
Ještě mi řekněte, jaký máte plány jako firma do budoucna. Je to zvýšení produkce výroby nebo jiné konstrukce a materiály?
V první řadě určitě naplnění kapacity výroby. Ta vlastně od roku 2009, kdy přišla ta největší recese, zatím naplno nejela. O blížící se stavební krizi jsme věděli, ještě než přišla, ale investice už jsme museli dotáhnout. Krizi jsme přečkali, výroba se víc a víc naplňuje, ale rezervy ještě máme.
A jiné konstrukce? Velké nestandardní stavby z masivního lepeného dřeva a podobně?
Nechceme konkurovat specializovaným firmám jako je třeba Taros Nova. To je jejich parketa. My jsme zase silní v těch menších a méně atypických stavbách z masivního nebo lepeného dřeva, kde jsme schopni využít efektivitu naší výroby. Začínáme pracovat s CLT deskou, kterou vnímám jako zajímavý potenciál. Obecně ale sledujeme různé trendy u nás i ve světě, v oboru dřevěných konstrukcí. Jednoduše chceme být stále schopni dodávat firmám jakékoliv dřevěné konstrukce. To je naše parketa. Na klíč je pak už musí naši klienti dokončovat sami.
Výkonného ředitele Ing. Davida Kaspera zpovídal Standa Müller, Forum dřevostavby
KASPER CZ s.r.o. IČ: 25277839 www.kaspercz.cz Ing. David Kasper výkonný ředitel +420 603 578 851 Ing. Jaroslav Šlapka obchodní ředitel +420 737 254 434
