MONTOVANÁ FASÁDA S ODVĚTRÁVANÝM OBKLADEM

Většinu fasád rodinných domů v České republice chrání a izoluje plášť z kontaktních zateplovacích systémů tzv. ETICS. Stále více se však konečně objevují fasády, které jsou pro dřevostavby vhodnější…

Přijel jsem se podívat na jednu realizaci montované fasády do Východních Čech a několik zajímavých postřehů a konstrukčních řešení bych vám rád zprostředkoval v tomto článku. Objekt se nachází na svažitém terénu a jeho přízemí tvoří zdivo z voštinových pálených cihel, které je svázáno betonovým věncem. Na věnec a ocelové překlady už navazuje kompletní dřevěná konstrukce domu. Tu tvoří prefabrikované stropní panely, které nesou skelet z CLT panelů. Konstrukci střechy tvoří žebrové střešní elementy. Tyto stropní, stěnové i střešní prvky pochází z výroby firmy AGROP NOVA a.s.

SKLADBA STĚN A MONTÁŽ

Na CLT panely jsou konstrukčními vruty RAPID 8 x 200 přichyceny dřevěné profily 60/120 mm, které tvoří rošt pro první vrstvu tepelné izolace Isover Unirol Profi. Asi vás nepřekvapí, že tloušťka této izolace je také 120 mm, ale možná vás zaujme, stejně jako mě, další souvrství. To totiž netvoří další rošt se stejným typem izolace, ale byla zvolena zcela jiná varianta a to ve formě izolace dřevovláknité. Izolace Pavatex Combi v tloušťce 100 mm má totiž dostatečnou objemovku na to, aby ve své vrstvě nepotřebovala žádný dřevěný rošt. Díky tomu vytváří dřevovláknité desky souvislou izolační vrstvu a přerušují veškeré tepelné mosty pod sebou.

Aby tahle vrstva držela po dobu montáže tam, kde má, přisponkovali ji kluci z montážní party Míry Vyskočila nerezovými sponkami. Dalšími vrstvami v pořadí byl dvojitý dřevěný rošt, který vytváří odvětrávanou mezeru a vynáší dřevěný obklad ze sibiřského modřínu. Na stavbu jsem přijel ve fázi, kdy jsem mohl vidět tři montážní etapy současně. Na jižní straně se dokončovala vrstva z dřevovlákna, západní strana už měla hotový rošt pod obkladem a severní a východní strana byla již z části obložena fasádními profily.

PARAPETY SKLONU 30°

V našich končinách není zcela běžné, aby byl parapetní plech pod oknem v tak výrazném sklonu, řekněme více než 5–10°. Už slyším razantní odsouzení expertů na tepelné úspory, že jde o zcela nevyhovující oslabení tepelné izolace, ale pokud jste zvyklí nad věcmi přemýšlet, zkuste to stejně jako já. V minulém roce jsem měl možnost krátce navštívit Finsko. Koneckonců z té cesty jsem Vám v minulém čísle přinesl fotoreportáž ze saunového komplexu Löyly. Při obhlídkách finských domů jsem totiž narazil na stejný úkaz, jako na této stavbě. Parapetní plechy byly skloněny proklatě nízko. Díky mojí výrazově chudé angličtině doplněné o velmi pokročilý nonverbální projev jsem zjistil, že takový sklon parapetu lépe chrání okenní rám.

V podstatě jde o to, že naše běžné verze parapetu slouží ze stavitelského pohledu „pouze“ k odvodu vody, která na okno a parapet dopadá díky větrem hnanému dešti. Tečka. Pozn.autora: Truhlíky na kytky nepovažuji za stavitelský argument. Finská verze parapetu (a ve Skandinávii obecně) řeší kromě této funkce ještě jednu a tou je právě ochrana spodního rámu okna a to proti odstřikující vodě odražené od parapetu. Velký sklon ji totiž zcela odkloní.

Jistě by mohla vzniknout velmi zajímavá bakalářská nebo diplomová práce na téma „Převýší náklady na tepelné ztráty oslabenou stěnou v místě parapetů náklady na obnovu povrchové úpravy oken, případně jejich renovaci či dokonce výměnu?“ Možná bych byl více na pochybách u cihelné zdi, kde bychom touto úpravou přišli o výraznou část izolační síly. V tomto případě však i v takto „oslabeném“ místě zůstává síla 120 mm minerální vlny.

100% DOPASOVÁNÍ IZOLACE

Pod parapetem byla dřevovláknitá izolace seříznutá naprosto precizně a přesně. Stejně tak tomu bylo u všech vnitřních výřezů kolem oken a dveří. Podle sklonu střechy bylo dřevovlákno seříznuto také u podokapní stěny a izolace také naprosto přesně kopírovala sklon střechy ve štítech. Kdo z vás řezal dřevovlákno, tak ví, že práce s tímhle, sice ekologickým, ale dost nepoddajným materiálem je peklo, když nemáte správný vercajk.

Veškeré tohle opracování měla na starosti řetězová tesařská pila od Festoolu. „Obnovu a rozšiřování svého obráběcího parku většinou řeším před koncem roku a to podle toho, jakej byl rok…“ svěřil se s potutelným úsměvem Míra. „Už jsem měl pár mašinek od Festoolu. Jak Ti jednou padne vercajk do ruky, je to hotový. Věděl jsem, že mě letos čekají tři, možná čtyři domy s dřevovláknem. Několik jsem jich už dělal a bez pořádnýho nářadí to nebyl žádnej med. Rovný úřezy ještě nějak dáš s přímočarkou, ikdyž rychlost s ní není nijak zázračná. Problém byl ale v šikmých úřezech. Tam už Ti plátek nestačí. Musíš řezat z jedný strany, pak zase z druhý. Pořád ladíš, aby ses potkal.“

Nadšení z řetězovky bylo evidentní, takže jsem ji chtěl vidět v akci a záznam najdete ve videu (jděte buď přes web www. PROFISportal.cz nebo přes telefon a QR kód na konci článku). Jak jsem zjistil, dělají se dvě verze téhle pily a liší se pouze tím, že mají rozdílnou délku pilové lišty. Ve videu uvidíte tu kratší s označením UNIVERS SSU 200 (a kromě izolací s ní dokážete s jedinečnou přesností opracovat většinu tesařských spojů a to díky vodící liště a možnosti naklápění). Když si koupíte dlouhou lištu, můžete s ní řezat tlustší izolace, ale za to ji nemůžete použít na dřevo.

„S touhle pilkou mám absolutní kontrolu nad řezem a to pod jakýmkoliv úhlem. Bez vysavače bych s ní uvnitř dělat nechtěl, ale s vysavačem prakticky nepráší. Navíc když dojedu na konec řezu, tak ji nevypínám a vycouvám s ní zase pěkně na začátek. Řezná plocha se mi tak krásně vyčistí od prachu a chmýří.“

DVAKRÁT LOMENÉ VNITŘNÍ VÝŘEZY

Pilová lišta má za sebou rozvírací klín, který kryje i její špičku. Proč vám to píšu? Protože, když budete chtít řezat vnitřní výřez ve tvaru hranatého U, tak ten spojovací řez s ní neuděláte. Takových oken, která jsou užší než délka izolační desky, moc není, ale když na takové narazíte, musíte si pomoct přímočarkou. Jednoduše uděláte řezy z hrany desky řetězovkou a na konce řezů navážete vsunutím plátku přímočarky a proříznete až k druhému řezu. Obě pily vedete vodící lištou, takže máte naprostou kontrolu nad přesností řezu. Tohle se docela složitě popisuje na papír a je lepší si to vyzkoušet. „Když uvažuju o novým nářadí, tak zavolám jejich technikovi, ať přijede k nám na stavbu, kde by zrovna šla ta mašinka použít. Z hlavy Tě to v krámu nenapadne, ale když si to vyzkoušíš naživo, tak to vyplave. Technik od nás dostane pěknej kouř. Chlapi se s tím nemažou, ale je to pochopitelný. To oni s tím pak stráví desítky a stovky hodin. Když to technik a jeho stroj ustojí se ctí a sedne nám to, pak už jdu najisto. Jinak už vlastně ani nenakupuju“.

OSTĚNÍ S PIR LIŠTOU

Okna byla uložena v rovině s minerální izolací, ale několik centimetrů „utopená“ do interiéru. Tím vznikl kolem otvorových výplní pruh, kde minerální izolace nebyla, zatímco dřevovláknitá izolace byla pochopitelně přesunuta dále za sloupek. Takový proužek dřevovlákna by se řezal a instaloval dost těžko. Ideálním řešením se nakonec ukázalo vyříznutí pruhů přímočarkou z PIR deskové izolace. Tohle řešení má i tu výhodu, že v kontaktu s dřevěným rámem okna a dveří není nasákavý materiál. Pásky PIR drží na svém místě pouze mechanicky, protože je překrývají krátké vodorovné dřevěné lišty.

Tyhle lišty jsou nosnou konstrukcí pro dřevěný obklad vnitřního ostění, který je orientovaný souběžně s výplněmi.

DETAILY OBLOŽENÍ

Modřínové obklady měly profil 19 x 121 mm a jejich přikotvení si bez předvrtání vzaly na starost vruty SFS VT 4,5 x 40. Elegantně byl vyřešen detail napojení svislého a vodorovného finálního obkladu. Celý objekt je obložen svislými obklady, protože také všechna okna jsou vysoká a úzká, tedy svisle orientovaná. Nad vjezdem do garáže však je okno orientované vodorovně a tuto odlišnost se architekt rozhodl zdůraznit i změnou orientace obložení. Kdybych to neviděl na vlastní oči, asi bych si řekl, že to je pěkná blbost. Opak je však pravdou a ten efekt byl opravdu úžasný. Konstrukčně už to bylo složitější, ale montážně to tady bylo zmáknuté skvěle. Orientace roštu se musela samozřejmě otočit, ale to bylo to nejmenší.

Aby vodorovný obklad plynule navazoval na svislý, vytvořili na pravé straně obkladů polodrážky, které přesně navazovaly na pero svislých palubek. Na levé straně si poradili podobně. Výsledkem je naprosto čistý a navíc funkční detail, kde nevznikla průběžná spára, do které by se mohla dostat větrem hnaná voda.

Další vychytávkou bylo řešení odvětrávaného prostoru pod parapetem vodorovného okna a také nad ním. Aby totiž odvětrávaná mezera u takto širokého okna skutečně fungovala musely být vytvořeny její „výfuky“ a „nádechy“. Pod oknem vyfrézovali drážky a z drátěné síťoviny vlastně to, co odfrézovali, zase vymodelovali zpátky. Vznikly tak funkční, ale pod parapetem prakticky neviditelné výfuky. U horního ostění to bylo jednodušší. Tam síťka překrývá celou průběžnou spáru, která vznikla odříznutím části palubky. Zajímavých detailů jsme na téhle stavbě našli celou řadu.

Za pozvání a sdílení svých zkušeností děkujeme partě Miroslava Vyskočila a těšíme se na další návštěvu. Reportáž zpracoval Standa Müller.

Navrhujete nebo realizujete i vy stavbu s konstrukčním řešením, o které byste se rádi podělili s ostatními? Kontaktujte nás.

Získáte nejen respekt mezi lidmi z oboru, ale také zajímavý článek a video do svých referencí…

Written by

Forum Drevostavby

Napsat komentář