Poznámky z akce “Městská architektura: udržitelná a cirkulární” – VIDEOBLOG #001

Vítejte na videoblogu Forum dřevostavby.
Na tomhle blogu s vámi budu sdílet nejrůznější informace ze světa dřevostaveb.

Začnu tím, že se s vámi podělím o svoje postřehy a citace z akcí, které jsem měl možnost nedávno navštívit nebo shlédnout.
Původně jsem si myslel, že všechny postřehy vtěsnám do jednoho videa, ale zjistil jsem, že by to bylo extrémně dlouhé, takže svoje poznámky budu sdílet postupně.

První akce, o které budu mluvit proběhla 14. září 2022, v Praze a nesla název “Městská architektura: udržitelná a cirkulární“.
Akci pořádal Kampus Hybernská, díky finančním zdrojům Magistrátu hl. m. Prahy a odborným garantem byla nezisková organizace INCIEN, tedy Institut Cirkulární Ekonomiky.
Konference proběhla v nově zrenovovaných prostorách, ale o tom zde mluvit nebudu. Kdyby vás to zajímalo, pusťte si celý záznam, na který odkazuji níže.
Já se budu soustředit pouze na téma dřevostaveb, udržitelného stavění, cirkularitu a s tím související informace.
Odkazy na konkrétní časy jednotlivých postřehů v originální záznamu najdete pod tímto videem a pokud posloucháte podcast, tak je najdete na mém webu ForumDrevostavby.cz

Pojďme si tedy udělat takový rychlý průlet prvním blokem této akce:

Odkaz na VIDEOBLOG #001 najdete na tomto odkazu…

I. BLOK – konference “Městská architektura: udržitelná a cirkulární“

Začneme vstupem Josefíny Lindblom z Evropské komise

26:03

Josefina Lindblom / Senior Policy Officer / Generální ředitelství pro životní prostředí / Evropská komise

“Když se podíváme na celý životní cyklus budov, je toto odvětví zodpovědné za polovinu všech materiálů, které těžíme, polovinu celkové energie spotřebované energie a zhruba třetinu vyprodukovaného odpadu v podstatě stavebního odpadu.
Ještě donedávna byla pozornost EU, ale také samostatných států, zaměřena na energetickou náročnost během samotného provozu staveb. Tím, je myšleno například vytápění a chlazení budov. Aby se nám však podařilo neutralizovat jejich uhlíkovou stopu, je nutné se podívat na celkový životní cyklus budov.
To znamená, že bychom se měli zaměřit také na fázi před a po jejich využití.
Samotná těžba materiálů, jejich zpracování, výstavba a také následná demolice za sebou totiž zanechávají značnou uhlíkovou stoupu. Proto bychom měli přemýšlet v tomto ohledu cirkulárně a zaměřit se na celý životní cyklus budov.
Co když totiž neefektivně využíváme materiály pro snížení energetické náročnosti budovy, což samo o sobě nese další uhlíkovou zátěž? Taková budova by musela být využívána velmi energeticky nenáročný způsobem, než její provoz tuto počáteční uhlíkovou stopu “smaže”.
Nebo co když renovujeme současné budovy pro snížení jejich energetické náročnosti tak, že spojujeme dohromady velké množství materiálů, jako například izolační vrstvy a beton, a na konci jejich životnosti je pak od sebe nejsme schopni oddělit a končí tak na skládkách, namísto jejich recyklace.
Tohle je totiž do značné míry současná situace”

Jsem rád, že se tohle téma na úrovni EU řeší, protože všichni známe stavby, kde se plýtvá technologiemi jenom proto, že se tím kompenzují základní konstrukční nedostatky staveb. Viz například celoprosklené stavby bez vnějšího zastínění apod.
Možná se jednou dočkáme toho, že kontaktní fasádní systémy budou muset ve své ceně nějakým způsobem zohlednit obtížnou recyklaci a budou se více využívat odvětrávané montované fasády. Ty jsou samozřejmě dražší při jejich pořízení, ale až se jednou budou demontovat, tak roztřídění jednotlivých materiálů bude mnohonásobně snazší a levnější, než lepené systémy.

Dále se paní Lindblom zmínila o tzv. Levels.
Pokud jste o tomto výrazu zatím neslyšeli, doporučuji vám mrknout na stránky Evropské komise nebo na webu Forum dřevostavby.

28:23

“Evropská komise také pracuje na svém “domácím úkolu” a již několik let se snažíme spolu se všemi zainteresovanými stranami najít společnou řeč o tom, jak posuzovat udržitelnost budov. Celý rámec těchto otázek nazýváme “Levels”.

35:17

Karolína Barič z Rething Architecture ve své prezentaci zmiňuje dopady stavebnictví a budov na životní prostředí. Konkrétně uvádí 37% emisí CO2 “…ať už to je provoz budov nebo právě jejich výstavba. A potom samozřejmě obrovské množství energie, materiálů, vody je spotřebováno právě v budovách.”, kde uvádí údaj: 36% energie.

37:04

Paní Barič také zmiňuje tzv. “Checklist udržitelné architektury“, který zahrnuje deset oblastí této problematiky. Všech deset částí ve své prezentaci v rychlosti shrnuje, nicméně celý checklist si můžete stáhnout na stránkách institutu Rething Architecture. Jen připomínám, že odkaz najdete také na webu ForumDrevostavby.cz

55:23

Stepan Vashkevich z Incien se věnoval metodice cirkulárního zadávání a na konci své prezentace uvádí odkazy na užitečné dokumenty, jako například “Metodiku veřejného zadávání i soukromého cirkulárního nakupování“, publikaci “Cirkulární veřejné zakázky a soukromé nákupy” anebo také zajímavou publikaci, která vznikla za spolupráce s advokátní kanceláří KroupaHelán s názvem “Jak na veřejné cirkulární zakázky?“
Všechny uvedené dokumenty jsem zatím nestihl podrobně nastudovat, ale podle zběžného průletu jsem si jistý, že v nich najdete zajímavé informace a možná že se jim některém z dalších videí budeme věnovat.

56:17

Dostáváme se na začátek panelové diskuse

I.BLOK – PANELOVÁ DISKUSE “Městská architektura: udržitelná a cirkulární“

I z této diskuse jsem vytáhl pár momentů, které by vás mohli zajímat…

1:15:59

Libor Musil “…jeden metr čtvereční plochy, když na něj zasvítí sluníčko, tak vydává teplo, tak vydává teplo jedna kilowata.”

1:49:42

Radek Haubert “…my jsme počítali ušetřené CO2, jenom u některých aspektů, ono se to totiž strašně špatně počítá. Oni k tomu prostě chybí vstupy.”

1:52:00

Martin Stohl “…také existují i různé programy se kterými pracujeme. Zmíním například “One Click LCA“, což je finská společnost, která má takovýto produkt, který v sobě zahrnuje obrovskou databázi včetně údajů o CO2 a je velmi dobře použitelná”

1:52:56

Ondřej Mundl “…jakým způsobem vlastně měřit pak tu reálnou spotřebu CO2 s těma všemi všemi aspekty, které do toho vstupují. Vlastně na kolik ten dům funguje správně, jestli v něm je navržený nějaký obchodní parter, když je tam administračka, kam můžou chodit na obědy nebo jak daleko to mají k nejbližší poště. To není jenom ten dům sám o sobě, co produkuje to CO2. Je to i ten způsob života a způsob užívání jaký ten dům generuje a to tedy nevím, jakým způsobem jsme to schopni hodnotit.
Vrátím se k rezidentnímu bydlení. Pokud máte poblíž park, pokud máte vnitroblok kvalitní, nemusíte mít druhé auto, kterým jezdíte za zábavou večer, na víkendy. Vlastně daleko víc času trávíte v té dané komunitě atd. atd. A jak tyhle souvislosti kvantifikovat?”

1:57:36

Radek Haubert “…ve chvíli, kdy začla válka na Ukrajině a spousty těch věcí se zase znovu zasekly, např. ocel, ve své době nebyla vůbec, nebo za úplně nereálné ceny, tak v tu chvíli vám jakýkoliv výrobce řekne “…cože to chcete po mě? Nějakej certifikát? Tak já to prodám někomu jinýmu. Tak vy nechcete tu ocel? Ne? tak dobrý.” …jenom říkám, že jsme v situaci,
kdy je to v tuto chvíli, neříkám, že je to správně, ale je to obráceně.
My se musíme napřed dostat do té situace, kdy tam začne zase fungovat konkurence, kdy tam zase začne fungovat trošku ten motor. V tuhle chvíli to nefunguje. Takže proto jsme ani nebyli schopni zpětně se k mnoha věcem vůbec dostat”. (myšleno k údajům o materiálech a CO2)

Tolik tedy velmi stručný sestřih z prvního bloku konference Městská architektura: udržitelná a cirkulární.
Pokud vám tohle video přineslo nějaké užitečné informace nebo pokud je pro vás tenhle formát videa zajímavý, dejte mi tom vědět, dejte videu lajk nebo odběr.
Do dalšího videa se mějte fajn a ať se vám daří.

A, málem bych zapomněl.
Rád bych Vás pozval na akci, kterou připravujeme na 29. září 2022 v hotelu Kouty.
Na tomto odkazu najdete veškeré podrobnosti k této akci 😉